Nasledujiciho dne zacalo vse tak romanticky, pokracovalo dramaticky a skoncilo necekane! Vyrazila jsem s kamarady pro zmenu na sever do hor. Cil byl jasny Jatiluwih - Danau Beratan - Batur - Besakih - Siedemen (spanek) - Ubud - Canggu. Je vam urcite uz ted jasne, ze casovy harmonogram jsme nestihali uz sameho zacatku. Trochu jsme rano zaspali a vyjeli jsme az kolem 8, nacez nase briska volala po poradne snidani a tak jsme zastavili v Bali Budovi. Snidane byla vynikajici, detox smoothie skvele nastartovalo nase organismy, jidlo dodalo silu a Canggu jsme nakonec opoustili kolem pul 10, namisto planovane pul 7 :D
Asi za hodinku a pul jsme dorazili na prvni misto urceni. Lapame po dechu nad krasou ryzovist, ktera se pred nami rozprostiraji. Cisi z nich cistota, svezest a energie. Kdyz jsme se dostatecne nabazili, presunuli jsme se vyse do hor k chramu, kde zrovna probihala obrovska ceremonie. Meli jsme tu cest stat se svedky udobrovani a dekovani bohum a musim rict, ze duchovni sila, ktera proudila kolem, byla obrovska a slovy nepopsatelna.
Cestou dolu k vodopadu, ktery jsme se rozhodli navstivit najednou motorka klouze po silnici jako na ledu a hned tusim, co se deje. Tusim spravne; zadni pneumatika je temer prazdna a my uprostred ryzovist v kopcich. Co ted? Ptame se lokalu na nejblizsi motoservis a vsichni ukazuji dolu. Jak daleko nikdo nezminuje. Neda se nic delat a mi klesame a stoupame a klesame a konecne po par kilometrech a s temer neovladatelnou motorkou nachazime motoservis. Chlapec kouknul na kolo, vymenil v mziku pichlou dusi za novou a za pouchych 45.000 Rp (90 czk) jsme opet vyrazili smele na cestu. Jime v neznamem Warungu po ceste a nasledovne dorazime k Danau Beratan. Chram nas neskutecne zklamal. Sam o sobe byl nadherny, ale bohuzel se stal obeti turisticke atrakce. Odjezd byl tedy velmi rychly a my stoupali dale do hor. Zacalo byt chladno, poprchavalo a my vcas stihli koupit plastenku, nebot co nasledovalo byla ledova sprcha trvajici asi dve a pul hodiny jizdy na motorce. Cely promrzli, promokli (neb mnozstvi vody nepobrala ani plastenka a zatekalo do ni sebemensimi sterbinkami) jsme hledali vysoko v horach nejake ubytovani. Marne... Mistni se na otazku:"Homestay, Hostel, Hotel?" popadali za bricho a my se uprimne museli smat taky. Ukazovali vzdy jen rovne, jenze tma uz zcela nabrala na obratkach a nam dochazela energie. Konecne jsme zacali klesat a za nedlouho narazili na prvni homestay - BYL PLNY :D. Nastesti jsme ale nasli ubytovani o nekolik kilometru nize. Bylo sice otresne, spinave, lezli tam svabi, bali jsme se, ze chytneme stenice, klepali jsme kosu celou noc, ale byli jsme v suchu. Zahadnym zpusobem jsme dokazali usnout a rano jsme se brzy vypravili opet na cestu! Slunko sice neprazilo, ale pocasi se dalo povazovat za uspokojive. Posveceni jednou starenkou cestou na nejvyse polozeny chram na Bali - Besakih, jsme projizdeli neskutecne panenskou prirodou. Prechazel nas zrak a co teprve, kdyz jsme spatrili Basakih. NADHERA! Jinak se to vyjadrit neda. Chram rozprostreny do nekolika mensich chramu jako celek pusobil nekonecne a skvostne. Prosli jsme ranni ceremonii, pomodlili se k bohum, nasali mistniho ducha a plni dojmu jsme pokracovali opet na jih. S mensi zajizdkou jsme dojeli do Ubudu, dali si obidek, dojeli do marketu do Denpasaru a pres Kutu, kde si nase kamaradka nechala pichnout krasny novy piercing jsme se vratili do Canggu. Vycerpani jsme padli do postele a ja se zacala pripravovat na nasledujici den, cekal me odjezd!
Odjezdovy den byl jak jinak nez hekticky. Vse jsem stihala jen tak tak, ale hlavne, ze jsem se stihla rozloucit s temi mymi oblibenymi osobami, ktere tento ostrov obyvaji. Vsem jim moc dekuji za neskutecne krasne straveny cas, za oporu, podporu, lasku a pratelstvi, ktere mi poskytli. Budete mi chybet ;*
No a je to tady - letim smer Cina! Let's see what happens ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat