Den 33. - Joga pri vychodu slunce

Po prolitane noci na zachod jsem se i pres to rozhodla vstat rano v 5:40 a v 6:10 otevirat dvere mistni kavarny na vrcholu jednoho kopce nad Kutou. Jmenuje se Ashtari a z jeji terasy, na ktere se za nedlouho zacinala joga, je jeden z nejkrasnejsich vyhledu nad Kutou. Po hodine jogy, kdy jsem malem dvakrat omdlela (zrejme z nedostatku tekutin po vecerni honce) jsme meli nejlepsi a nejvydatnejsi snidani, kterou jsem zde v Indonesii zatim mela: kardaminovou kavu, bananove lasie, a ohromnou misku vlockove kase s orisky, rozinkami,  bananem a medem!! Mnamka neskutecna! S plnym briskem jsem vyzedla Juryho na homestayi, venovala mu mou snidani a jeli jsme naposledy do skolky a skoly. Rozdali jsem posledni kousky obleceni vezene pro Indonesany z Cech a po pernem ranu jsme si jeli dat dopoledni spanek, pote obed, odpoledni spanek, Juryho skvostne az mistrne na mistnaka okrouhany ananas, obstravani sladkosti pred vyslapem na Rinjani, veca a vecer uz jen pozorovani hvezd na plazi s pivkem v ruce. Hvezd, jako by je tu nekdo rozsypal! Nadhera!! ;) Rano nas ceka odjezd do zakladniho tabora pod sopku, a to se teste teprve na zazitky!! 

Den 30.-32. - Trip to GAZEBO a vareni s mistnaky

Za posledni tri dny se toho udalo mnoho a zaroven take malo. Zalezi, z jakeho pohledu se na to clovek diva. Mistni styl zivota je jednoduse pomalejsi a verte mi, prispusobeni dlouho nezabere. V techto trech dnech jsme si nejen udelali vylet, stihli privitat nase pratele z Bali, kteri se k nam pripojuji na vyslap na Rinjani (sopka, 3 726 m), ale zaridili jsme dokonce i Komodo trip, varili s mistnaky,  vyucovali ve skolce, ucili dospele, rozdali mistnim detem obleceni z Cech a vse nakonec radne oslavili na plazi! Co se naseho vyletu za vyhlednutym gazebem (mistni posezeni - 4 tyce a strecha) tyce... rano jsme jeli objet na motorce zdejsi okruh (ktery jsme jednou bezeli), abychom zjistili jeho presnou vzdalenost. Kdyz jsme ale tak projizdeli mezi kopci, najednou nas na jednom z nich upoutalo male gazebicko. Hned jsme se rozhodli tam odpoledne vyrazit! Koupili jsme tedy banany, papaju, vzali batoh, po dlouhe dobe nasadili boty a vyrazilo se!! Hura za dobrodrustvim, uz po pul kilometru jsme zaregistrovali, ze chuze zde moc bezna neni a otazkam zda nam dosel benzin jsme se uz jen smali a kraceli dal. Dosli jsme az k mistnim uzenarkam (udi vselijake ryby primo na silnici na rostu, vsude mouchy, a po snezeni tunaka jsme se dozvedeli, ze vetsinou obsahuji i spoustu bakterii - no, co uz.. ochutnali jsme tedy i chobotnici -> pri nejhorsim se z toho po*erem, coz je zde stejne tak bezne, ze uz nam to ani neprijde ;D!!), zahli smerem ke gazebu a vydali se po prasne ceste vzhuru. Kudy, kudy, kudy... nasledovali jsme nase smysly a za chvili jsme na kopci spatrili gazebo, ted jeste jak se dostat az k nemu, kdyz kolem je jen rosti a "louka". Nahle se stalo neco neuveritelneho, objevili se dva psi, kteri se vydali cestou nahoru loukou. Zastavili po kousku, koukli na nas, stekli, jako by chteli rict:"Pojdte tudy, tady se bat nemusite!" a pokracovali nahoru na vrchol. Vydali jsme se, uprimne trochu bojacne, za nimi. Provazeli nas cestou az do uplneho cile, a pak, jako by se po nich slehla zem, odbehli. Neco neskutecneho!!!! My spokojeni rozdelali ovoce, pozorovali nadherne okoli z prekrasneho vyhledu, jedli, klabosili a uzivali si jednu z poslednich chvill na rajovem Lomboku! (Preci jen, odjezd na Rinjani z Kuty je uz tuto nedeli :( ) cestou zpatky jsme jeste zjistili, ze jsme si zbytecne zasli asi tri kilometry, ze se tam da dojit i kratkou cestou od naseho homestaye, ale to uz jsou detaily :D, my jsme si radi udelali dobrodruzne odpoledne. Vecer jsme privitali Ninu a Honzika, kteri za nami dorazili z Bali. Dali jedno ryzove vino na uvitanou a sli do hajan, to byl konec stredy a take naseho 30. dne v Indonesii. Ctvrtek jsme si bajecne spestrili pozvanim na spolecne vareni s jednou mistni rodinou. Chlapi sli rano surfovat, my s Ninou objely skolu a skolku a ve dve hodiny jsme se ja a Jury vydali na trh, spolecne s Milou (mistni divka), nakoupili potrebne ingredience na Nasi Campur (ryze a "co dum da" - vzdy vsude jiny, ale obsahujici nekolik druhu zeleniny, tempeh, chlebovnik, kousek ryby nebo masa) a ingredience na Cap cay (me oblibene jidlo zde - zelenina s kukuricnou moukou, tofu, tempehem, chilly a cesnekem). Zjistili jsme, ze do vsech jidel pridavaji ti zdravejsihi zivotniho stylu a pri penezich cukr ve stejnem pomeru k soli (nahrazuji tim umelou chut glutamtu, ktere pouzivaji Warungy a restaurace). Po uvareni jidla jsme cekali do 18:15, kdy je zde behem Ramadanu uvolnen pust na noc a slo se papat! Reknu vam, to byla dobrota!!! S plnymi brisky jsme pekne podekovali a vydali se vyzvednout Ninu s Honzinem na barak. Pak uz jen porno kolacek, ryzove vino, pivko, plaz, ohen, hudba, zabava, sranda, klid, relax, uvedomovani si nadhery ostrova a nasledne smani se fotek z GoPro ze surf session do dvou do rana :D naslednovano rannim vstavanim v 5:40, odjezd chlapu opet na surf, ja si zacvicila, daly jsme si s Ninou snidani na terasce a vydaly se uz na osmou do skolky. Nepopsatelne!!! Byly tak roztomile, vsechny ty deti! Ucenlive, smaly se s nami, tancovaly Kolo, kolo mlynske, Zlata brana otevrena, na zaver zazpivaly mantru (modlily se urcitym zpusobem zpevem) rozloucily se a ja je se slzy v ocich poslala domu za rodinami. Vystridla je banda dospelaku z vesnice, ktere jsme s Ninou naucily slovicka, ktera se tykala obchodu. Jsou velice naslouchavi, chapavi, a opet, ucenlivi! Bavi je to a je na nich videt zajem o vyuku. Kdyz jsme se i s nimi po hodice rozlouciliy doplniyi jsme tekutiny mladym kokosem primo ze stromu a vydali se spolecne i s reditelem skolky rozdat obleceni pro miminka, ktera jsme vezli z Prahy. Opet slzy v ocich, dojetim, jak je krasne nekomu venovat neco s pocitem, ze jim to poslouzi, pomuze a potesi je to! I pres to, ze jsou zde na takovyto styl zivota zvykli, nekterych deti mi bylo preci jen trochu lito. Tri mesicni holcice plandajici hlavicka, protoze maminka nevedela, jak ji spravne chytnout, nebo bradavice s infekci na nozce jednoho ditete spiciho na dlazdickach na zemi. Je to jako dotyk poznani a vazeni si lidske laskavosti, usmevu, pratelstvi a predevsim - lasky! Lasky, kterou muzete mezi sebou s lidmi sdilet. Vasi dusi to naplni mnohem vice, nez jakakoliv jina materialni vec. Po peprnem dopoledni jsme museli doplnit uz spolecne s chlapci energii v Nana's (Jury uz opet rozbil surf) a vydat se odpocinout si na plaz. Vecer uz jen dozaridit vylet na Komodo, najist se a ja padla do postele, jak kdybych ji cely mesic nevidela!!! 

What a touchable place Lombok is!!!

Den 28.-29. - Navsteva Medical centra

Wooohooo! Jedeme, pena od vlny, zpatky vlna a opet pena! Byla to legrace rano na Gerupuku (zmineny surf spot, kam se jedzdi lodickou)! Ale jak nam vyhladovelo, myslela jsem, ze uz ani nedojedeme domu ;D jelikoz jsem ridila, vymetla jsem kazdou diru na silnici a chudak Jury bude mit asi chvili bolavou zadnici... (verejna omluva! ;D) ...  A zbytek dne? Flakarna az do odpoledne, kdy jsme se rozhodli jet spolecne s holcinama (s nasi ucici skupinkou zde ve skole) na nadhernou plaz, bohuzel stejne dirovatou jako rano, smerem na Gerupuk. Jeli jsme pomalu, vyhybali se vsem silnicnim prekzkam, az najednou za nami slysim klouznuti kola motorky po pisku. Otacim se a uz jen vidim, jak holky chytaji z boju motorku. "To snad ne!", probehlo mi hlavou! Nastesti to, ale celkem bez zraneni ustaly. Mely sedrene oba palce na prave noze, zrejme jak vyvazovaly motorku, aby na ne nespadla. Presto, ze v Cechach by probehla domaci desinfekce, cisteni a nasledne pokracovani v normalni cinnosti, tady tomu tak neni :(. Museli jsme na vycisteni do zdejsiho Medical centra na vycisteni, osetreni, podani antibiotik a masticky. Obvazat a dokud se to nezatahne, nebo neudela strup, neprichazi v uvahu zadne koupani. Tady chytnete infekci do jakehokoliv skrabnuti ani se nenadechnete... Snad to holciny doleci do nedele, kdy zacina nas vyslap na Rinjani - sopka, 3726 m. Takze program dale vyplnila uz jen vitecna vecere v nove objevenem Warungu. Co nas ale odradilo, byla cekaci doba 1 hodina na jidlo a zhruba pul hodky na piti :D (prumer zde cekaci je zhruba 30 min. na jidlo). Dojeli jsme pro porno kolacek, ktery jsme bohuzel objevili :((( :D :D a jelo se hajat, neb dalsi rano jsme po behani a snidani jeli rovnou do skoly. Byla nam pridelena 6 trida, oducili jsme o Ceske republice. Byli celkem hodni a poslouchali. My jsme s Jurym stihli rozlit inkoust, celi se od nej umazat.. Ale hlavne, ze fixa na tabuli psala ;D! Pote uz jen navsteva skolky, kde probehla misto skvrnat vyuka dospelich a jelo se na obidek, odpoledne spanek na plazi az do vecera, zarizeni vyslapu na Rinjani, vecere, klasicky kolacek :D :D dnes na oslavu Magdineho svatku a ... spanek :)) papapapa

Den 26.-27. - Gili Islands, dovolena o dovolene!

Tuduuutuduuu! Auto pred Dedy's Homestay troubi a oznamuje nam tim odjezd na nas vylet... Respektive odjezd na dovolenou o dovolene! :D Jedeme na Gili Islands. Kouknout se trochu po okoli, zazit party zase nekde jinde a vyvalit si bricha na plazi! Cesta na lod trva zhruba dve hodinky, prolozena krmenim opicek, pak delsi domluva o palubnich listkach a po necele hodince a pul jsme uz vystupujeme na ostruvku odpocinku a dovolenkoveho zivota. Trajdame si tak "mesteckem", celi hladovi hledame levne ubytko (coz je zde opravdu vykon!) a do toho prazi slunicko. Utapkani nachazime homestay pro 6 osoby na noc za 400 000 rp (800 Kc) a spokojene si zde odkladame veci. Pres hlad uz ani nevidime a mirime si to rovnou na plaz do nejblizsi restaurace. Ceny na zdejdi pomery vyssi, ale to v dannou situaci opravdu neresime (navic, jsme snad na dovolene, ne? :D) davam si tedy i jahodove smoothie! Mnamka! Rozplacavame se na plaz, coz nam i s prochazkou po plazi (asi 3 km - nejdelsi pohyb chuzi za cely pobyt! :D) plni cele odpoledne a uz sedime s Jurym na kavicce a veceri (opet na plazi, ale s pivkem uz jen za 40 Kc akavickou za 40 Kc cela konyvka)! Parada! Tak kam vecer za zabavou?? ... Prochazime Trawangan, uzivame mistni atmosfery, koupujeme porno kolacek, davame Magnum a jdeme spat... Nebot, rano budicek na 6:30, snidane (obsahujici pul plechovky salka a toastu s bananem!! :D) a presun na Gili Meno (mensi ostruvek z celeho souostrovi 3 ostruvku). Rano cekame na lodku asi 2 hodiny, ale stoji to za to! Krasa plazi a zadni turiste -> k nezaplaceni! Snorchlovani nad koraly a opalovacka. Nemame my se spatne? :D (pardon, nechala jsem se trochu unest! :P) Pote nastava uz jen prejezd zpet na Lombok, vecere a celi naprosto bez energie snad budeme spat na recepci na wifi, protoze presun do postele uz asi nebude ani mozny! ... Pockejte! Bude! Objevili jsme totiz stanek na vyrobu porno kolacku kousek od naseho homestay, ktery zitra musime pokrtit, takze sup sup, at uz je zitrek! Navic- rano na surf na Gerupuk!!!! :) Dobrou noc

Den 25. - Learn to do nothing

Po vykopani se z postele nekdy kolem 10 a nasledovnem relaxu nekdy do 12, nasledoval obed, Juryho surf session, muj odpocinek, presun na plaz, kde jsem valeni prolozila zkouskou akrobaticke jogy a "vyslapem" na kopecek pri zapadu slunce. Veca a krasna veta od mistniho australskeho dedecka, Papa:"Man should learn how to do nothing. Sometimes it is just simply nothing to do... accept it!", nas s klidnym svedomim poslala zpet na homestay za spankem.

Jurasovo umelecka!

Den 24. - Let's get to know more ppl

Ranni cviceni mi prerusilo klasicky zde obcas zlobive brisko :D no co uz, nasnidali jsme se (uz nam za chvili polezou vajicka asi i usima - vymenime za panecake! :)) a jelo se do skoly. Dnes na nas cekala ctvrta trida. Pripravili jsme si pro ne abecedu a nejaky diktatek pismen. Zjistili jsme totiz u sestaku, ze pisi, jak slysi a spelling jim nic nerika. Procvicili jsme tedy spravnou vyslovnost jednotlivych pismen, nechali je opsat si abecedu do sesitku, nadiktovali par pismenek jako testik a cas uplynul jako voda... bylo 9 a my se presunuli do nedaleke skolky, ktera byla ovsem dnes zavrena (pujdeme tam tedy az v patek). Dostali jsme ovsem od mistniho spravce skolky kazdy uzasny young coconut! Zboznuju tu vec! A tak jsem vyjedla vnitrek vsech peti kokosu, dopila jeden po Jurasovi, jeden po Ivete a reknu vam... velke mnozstvi kokosaku ucinkuje mnohem rychleji nez jakekoliv projimadli :D :D! Takze coconut dobra vec, ale neprehanejte to! :)

Pote jsme si odpocali na homestay a vydali se na obidek (Nana's). Z obidka rovnou na plaz, kde probehla valenda, kratka Juryho surf session, doplneni energie vybornym ananasem a mistnim kolackem a nez jsme se nadechli, byl vecer! Jelikoz Jurymu ukradli bryle a ja pouzivala jeho, protoze jsem si nechala sve chytre na Bali, jeli jsme jedny koupit. Zadna slava sice, ale za 50Kc se jedny neztrati! :)) pak uz jen doplnit barel s vodou a hura na vecu!!! "I'm hungry!!!!" ozyvalo se od naseho stolu po 45 min. cekani! (opet Nana's Warung - jidlo stale dokonale, ale na vecer, kdyz maji hodne lidi, tak jim to silene trva!). Nicmene, nebyt dlouheho cekani, neminuli bychom se zde s nasi kamaradkou a jednou partickou a neskoncili bychom v nedaleke Cafe na ryzovem vine! To bylo zase zakonceni dne!! Prijezd pozde v noci a hned do pelechu! Budik na 5... (Proc? Jury chce jet surfovat s jednim manikem z vecera na jeden tezsi spot... Jak to dopadlo? Pockejte na dalsi post!! :D :D)

Den 23. - What an easy life!

Klasicke lombocke rano, ktere se sklada ze cviceni v 6:30, snidane v 7:00 a odjezdu za detmi v 7:45, nebylo ani dnes jine :D (nez udelaji vajicka trva jim to nejmene 25 min.). Kdyz jsme dojeli za detickami, vitaly nas s otevrenou naruci a kricely:"Hallo, hallo!". Privitali jsme se vsichni a uz jsme rozdelovali tridu, ktere jsme slibili ranni fotbal na dve skupiny. Vystvetlit sytstem dvou kapitanu, kteri si postupne vybiraji bylo nad ocekavani jednoduche. Nicmene tymy se skladaly jednopohlavne zalozene - zapas tedy kluci vs. holky (ja pochopitelne s holkama a Jury s klukama... tedy do te doby, nez holky uz prohravaly 3:0 a Juras se pripojil k nam). Match nakonec skoncil prorhrou divek asi 5:1 a slo se "studovat". Dnes jsme pro deti meli pripravene casti tela. Namalovali jsme na tabuli panacka, priradili mu sipky s nevyplnenymi slovy a nechali jsme deti, at je samotne doplnuji. Prekvapive byli schopni udrzet pozornost celych 45 min. nakonec hodiny jsme si zazpivali pisnicku Head and shoulder, knees and toes a slo se domu. Meli jsme z dneska s Jurasem velmi dobry pocit, ze jsme jim opravdu neco malo predali a naucili! A ja jsem na nas za dnesni vyuku pysna ;))

Po ceste domu jsme se zastavili na ovoce ve Warungu Nana's (mozna jsem jiz zminovala, ze zde vari zcela spickove!). Potkali jsme zde hrozne zajimaveho, sympatickeho, jednasedmdesatileteho duchodce z Australie, ktery zde zije uz asi rok. Krasne jsme si s nim popovidali a ziskali fajn tipy! (treba, kde koupit ryzove vino za 70 Kc, za kym zajit pro cestu na Rinjani, kde je to fajn, a kde ne...) fajn popovidani jednoduse receno. Plni nadseni jsme opustili mistni top Warung a vydali se na otocku dom pro surfy a hned na Gerupuk! (ano, presne tam, kde me to naposledy vypralo!! :D). Vlny tentokrat byly nicmene o neco mensi, ale take jich mene chodilo, foukal dost vitr. Bylo i dost lidi a tak z celeho surfovani z me strany bylo jen jedno stoupnuti si a jedno svezeni se. Co se da delat, neumim se s lidmi prat o vlny a jsem lempl a neumim se na nich ani svezt vicekrat za sebou! :D ale slibuju sama sobe i vam, ze na tom zapracuju!! :) Co se ale padlovani tyce... myslim, ze zachvilku bych mohla padlovat i zavodne :D po vykonu zaslouzene jidlo, jak jinak ;). Tentokrat ve druhem top Warungu v okoli v Jawe II. Nejluxusnejsi Curry! Porce, kterou jsem nebyla schopna ani dojist a Juras prohlasil, ze se prejedl, to vse i s bananovym shakem a mix fruit shakem za 90 Kc!! Dali jsme odpoledni odpocinek s filmem (Kult hakoveho krize) a vydali se na vecer (cca 17, ono kdyz slunko slunkovate zachazi uz v 18, tak je to tu cele takove posunute) prozkoumat jednu jeste nami stale neprozkoumanou plaz. Kdyz jsme tam ovsem dojeli, nebyli jsme nicim ohromeni. Plaz spinava, vlny zadne, jen jedna vec byla zajimava - mistni cmoudik projizdejici se na sapi (krava) :D vratili jsme se k Nana's na veceri!!! Wow!! What a blast! Teple donauty s cokoladou a samozrejme prelite salkem nam mamlem udelaly glykemicky sok, ale byla to pecka!!!! Mezigalakticky uzasna dobrota vsech dobrot! Pak koupit ryzove vino, sprite (prechazime na levnejsi varintu :D) a hura na plaz. Dneska to bylo poklidnejsi, a tudiz uz o pulnoci lezime v postylkach a tesime se na dalsi den! ;)

Den 22. - Navsteva skoly!

Fiha! Je to narocne tady! :D dokopali jsme se rano a v 7 uz jsme cvicili pred barakem. Timto nas chci verejne pochvalit! Hihi :D pak hned snidane na pokoj a jelo se do skoly. Uz cesta prasna napovidala, ze nepujde o zadny luxus, a ze chudaci decka museji slapat x kilometru, aby se tam vubec dostaly. Prijeli jsme tam, ucitele nikde, rvouci deticky pobihaly vsude mozne a my bez jakychkoliv instrukci vlezli do jedne ze trid. Zacali jsme jednoduchou konverzaci typu:"What is your name? How old are you? Where are you from? What is your favorite colour, food?" .. Celkem nekteri byli schopni, pochvalili jsme je a pustili se do vyuky o Anglii. Skoncili jsme s udaji - hlavni mesto a kde Anglie lezi. Vice nedavaly pozor, jak nejsou zvykle na zadnou autoritu, disciplinu. Ukazali jsme jim tedy fotky nejake z Anglie, snazli se jich poptat, co vidi na obrazku a pote jsme se nechali ucit nazvy zvirat v Indonestine. S nevedomim, ze skola konci v 10 hodin, jsme to museli po 45 min. zabalit a jet domu se slibem zitrejsiho ranniho fotbalu! Je na co se tesit ;) ale popravde receno, kdyz jsme odjizdeli, mela jsem ocicka plna slz! Bylo mi hrozne lito, jak mistni dospeli kaslou na vzdelani techto malinkych cmoudiku! Je jim uplne jedno, ze umi jen neco malo a vubec jim nedavaji prostor vzdelavat se a byt tim lepsi a mit dvere do sveta... Vim, je to tu tak prispusobene, ale kdyz tyhle deti pak pres den chodi a prodavaji vam naramky se slovy:"Open your heart, open your wallet." Je neco spatne a na case s tim neco delat. Vzdyt zivot neni o penezich! :((

Kdyz jsem se vzpamatovala z prvniho soku, dali jsme si s Jurym ke svace friut (mistne psany Fruid) plate a sli si na chvili odpocinout. Pak obidek, pul hodinky spanek a jelo se na surf. Vlny nicmene na plazi, kam jsme dojeli nebyli. Nebo, byli jen malinkate, a ja splachla jeste ze vcera jsem nemela nejlepsi pocit nechavat s sebou placat o pisek, tak jsem sla radeji poradne plavat a na chvili jen padlovat, aby si rucky zvykly!! ;) Jury se nicmene zkusene vyblbl i na techto vlnach a mohli jsme jet spokojene domu! Potkali jsme cestou zase nejake lidi, jak je tu zvykem, trochu poklabosili, ja se malem vysekala na motorce, kdyz se vetrik trochu oprel do prkna a ja nejak zapomnela zatacet... Katastrofa vsak zazehnana a unaveni po dlouhem dni jsme si zasli na vybornou veceri (klasika zdejsi indoneska :D) do Warungu Nana's. Dobrota! Zeleninka s Tofu a vajickem. Preslazene mezigalakticky presalkovane Lombok coffee a ginger tea nas poslali zpet na baracek s rozhodnutim se vynechat dnesni beach party a radeji nacerpat opet energii na zitrejsi ranni fotbalovy match!! :) 

Den 21. - Topeni se ve vlnach a party life at Lombok

Aaaaaaaa!!! Proc?! Ve 4 rano nas budi vyrvavajici mistni rozhlas s arabskym modlenim! No jo, musime si zvyknout, ze jsme v muslimske zemi v dobe Ramadanu. Snazime se to zaspat, a kdyz uz se to dari... Zazvoni v 6 budik! Oki, pocit nevyspanosti strida hned mnohem krasnejsi pocit - jde se jezdit! Jedeme na Gerupuk s mistnim guidem. Je to zhruba 20 min. na motorce a pak na spot oceanem lodickou asi dalsich 10 min.. Nejdrive nam prisla celkem vysoka cena za lodku (200 Kc), ale pote, co jsme se rano ocitli nekde v oceanu s krasnym slunickem, bylo nam to jedno. Naskakali jsme do vody a zacali padlovat na spot. Uz z lodky jsem videla, ze vlny to nejsou zrovna nejmensi, ale kdyz jsme napadlovali primo do nich, tak jsem teprve poznala jejich vysku a mohutnost!! Prvni vlnu, na kterou jsem se postavila, i kdyz trochu pozdeji, byla v pohode. Napadlovani zpet uz bylo horsi, protoze prisel zrovna set vyssich vln a ja se pres nej nemohla dostat. Ten ale ustal a ja tedy napadlovala nazpet. Sem tam me neco semlelo, sem tam jsem si zkousela stoupnout, a pak... Nechci uz znova zazit. Prisly vlny kolem 2,5 metru, ja si blahove zacala padlovat, ze tu velkou vemu... No... Rozbilo me to jak hadrovou panenku. A jelikoz me rozbila hned prvni vlna, schytala jsem hned dalsi ctyri stejneho razu. Vsechny se lamaly primo nademnou. Pripadala jsem si jak v pracce, pila slanou vodu a jen tak tak drzela board. Nedalo se nic delat, vlny trochu ustaly a ja to namirila s zaludkem az v krku k lodce. Pro dnesek toho bylo dost! Za nedlouho dopadloval i zbytek a jeli jsme dom. Z nosu mi tekla voda az nekdy do 3 do odpoledne. S Jurym jsme si zacvicili, abychom take delali neco jineho krom toho jidla, surfu, flakarny... najedli se :D a jeli i se surfy na jinou plaz. Kde ovsem byly vlny asi 30 cm. Takze jsme si pekne zaplavali, jeli na jinou plaz, kde pro zmenu byly mega vlny a zadny pisek, jen kameny. Takze jsme dali opalovani na chvili a namirili si to zpet na vecu. Po veceri jsme napsali nasemu surf guidovi z rana, protoze nas zval na posezeni s mistnakama na plazi a na nutnou ochutnavku mistniho ryzoveho vina (nejlevnejsi alkohol tu, chteji 100 Kc za 1,5l). Sesli jsme se tedy u jednoho z mistnich warungu, dojeli koupit vino a jeli na plaz! Juchuuu! Luxusni vecer, reknu vam. Vino jsme sice museli mixovat s pivem, protoze samotne bylo moc sladke, ale to nevadilo plne zabave. Hudba, velka mistni komunita, sem tam nejaky Bule "beloch-turista" - uzasna party primo na plazi!!! Dokonce mi tam jeden mistnak stihl sebrat zabky a dat mi jeho. Pry je to jedno, velke skoro stejne, oboje cerne :D tak co resit. Mam tedy nove zabky :D 

Fuuu... dve rano na hodinkach nas poslaly primo na homestay a spat... Preci jen, rano prvni den skoly s deckama! Uvidime, jake to bude!!!