Vsechno jde, kdyz se chce

Streda, ozvat se je treba! :) 

Hekticky vikend, behem ktereho jsem se koukla do mistni nemocnice, navazal smele na busy tyden. Zacinam si zvykat ;D - az se toho trochu bojim.

Ma navsteva nemocnice nastala pote, co mi v sobotu na celem tele vyskakaly cervene skrvnky a zacaly svedet. Nevedela jsem co s tim, Zyrtec smele nezabiral a mne zacinalo byt vselijak. Pomoci od hostmamky jsem se nedockala. Se slovy:"Hmmm, tak jestli musis, tak zajdi k doktorovi. Je to tamhle tim smerem asi tri zastavky autobusem." Inu, cekala jsem vetsi ochotu... Dovolila alespon nasemu Houskeeper devceti jit se mnou, aby mi tedy ukazala, kde to je. Kdyz jsme dorazily do OCT nemocnice, trochu jsem se lekla. Zadna hitparada to nebyla. Nikdo, opravdu nikdo, nemluvil anglicky a ja s telefonem u ucha a cinskym kamaradem na druhem konci licila, o co jde. Po trech minutach mi kamarad sdelil, ze me doktor da na pul hodky na kapacky a pak muzu jit, haha..."Co prosim!? Muzes mi to zoopakovat? Jak jako na kapacky? Myslis tim, ze mi da nejake prasky?" Jenze v tom mi uz sestricka brala ruku a ani jsem se nenadechla a uz mi cosi proudilo do tela. Posadila me do vedlejsi mistnosti s televizi, kde uz na kapackach sedelo nekolik dalsich lidi a rekla, ze az to dokape, prijde. Pritomnost ostatnich lidi s kapajici tekutinou do jejich tela me trochu uklidnila. Tak jako tak, uz jsem tu jehlu mela v ruce. Cekala jsem az to dokape. Dokapalo, prisla sestricka, vytahla jehlu a rekla bye bye. Mno tak ja teda jdu, papa! :D citila jsem se o neco lepe, telo tolik nesvedilo uz a ja byla venku na ceestvem vzduchu. Do dvou dnu nebylo po fliccich ani pamatky a ja se dostala opet do sve kuze, hlavne pocitove. Kamaradka mi navic sdelila, ze se ji to tu obcas stane, mysli si, ze je to znecistenym prostredim, prilis castym destem a prudkym skunickem. Nevim, sice cim to bylo, ale je mi dobre, to je pro me dulezite! :)

A co jinak? Zjistila jsem, kolik je na svete her, ze si nevedu tak spatne v hrani divadel, ze ma trpelivost nezna mezi, ze decka jsou celkem sikovna na sport (na skatu se nezabily a na bruslich si nic nezlomily), ze pismo v podobe rozsypaneho caje uz mi dava trochu smysl, ale hlavne jsem si uvedomila jednu vec! MOC VECI SE MENIT NEBUDE, A JESTLI SI TO TU CHCI UZIT, BUDU MUSET PRACOVAT NA SOBE, NA MEM PRISTUPU, NA MEM UHLU POHLEDU, A BUDU A CHCI SE SNAZIT, ABY TO BYL V SOUCTU ROK PLNY NADHERNYCH VZPOMINEK, ZIVOTNICH ZKUSENOSTI A RADOSTNE PROZITYCH CHVIL! Tesim se na to, dost bylo konstatovani, prechazim do faze prozivani, ziti a souziti.

Zkuste nekdy se svymi detmi - vystrihnout ctverec, rohy ohnout do stredu, namalovat obrazek dovnitr a nechat svevolne otevrit na vode. Je to krasne a zabavne!

Jit do Walmartu, koupit vsechny kokina, ktera maji a ochutnat je - TO NECHCES! ;D bolelo me bricho jeste druhy den, haha. Ke vsemu jeste bylo dobre jen jedno. Ale pokus je pokus. Jen nikdy vic!

Myslim, ze jsem se zapomnela zminit o tehle krasavici. Je ji rok, jmenuje se Esha, bydli ve vedlejsim vezaku a uz druhym tydnem jsem brigadne jeji anglickou segrou/ucitelkou.

Nevadi, ze na to nevidime, my to beztak postavime.

New Crane Lake Residency - dnesni kulturni vylet na okraj mesta.

Výzva

Tyden utekl jako voda a nastava vikend. Normalne bych si rikala jupi, konecne volno, muzu do prirody a oddechnout si od celeho hektickeho tydne. Jenze nastava presny opak. Mozek mi jede na plne obratky a ja vymyslim vselijake hry a aktivity pro decka, aby se nenudila a nedelala neplechu. Hlavne to nedopustit a vikend muze probehnout hladce. Jenze povede se to? ;D Podelim se s vami, nebojte, zatim drzte palce.

A jak jsem prezila uplynuly tyden? Utekl nastesti jako voda. Navstivila jsem prvni dva oficialni kurzy Cinstiny, kde jsem mela moznost zjistit, ze rozsypany caj se cist neda, rozumet slabikam ruznych vysek se taktez neda, a ze kdyz uz se o neco pokusim, co se dominvam, ze je cinstina, ucitelka kouka a cukaji ji koutky (v zapeti propuka v smich a omlouva se). Budu se snazit a uvidime ;D

Ve ctvrtek na me padla nejaka viroza. Vzbudila jsem se s teplotou a bolelo me cele telo. Inu, neni divu, vsechna decka behem tyne lehla s horeckama a ja smaozrejme nesmela chybet! Stesti, ze ctvrtky mam volno. Prolezela jsem cely den se zazvorovym cajem v posteli a vecer sla jen na rychlo ucit sousedova kluka anglictinu. Pote opet rychle do pelechu! Premyslel jsem i, zda to neni z vycerpani. Ti mali lumpove mi davaji poradne zabrat. Nicemu je v zivote nikdo nevedl. Nezdravi ani pri prichodu, ani pri odchodu, dekuji a prosim povazuji za sprosta slovicka, myti rukou je podle nich k nicemu, zouvat se do domu povazuji za zbytecne, hazet odpadky a hlavne nikdy nevratit vse na sve misto je preci normalni a mlatit, plivat a skrabat lidi kolem sebe je take zcela na dennim poradku... Ve vyctu bych mohla smele dal pokracovat. Dala jsem si cil - pomalu menit vsechny tyto zle navyky a nedostatky k lepsimu. Andele strazni, budte se mnou!

Dnes jsem se jiz rano citila lepe a tak jsem vyrazila s kamaradkou trochu objevovat mesto. Nasly jsem prijemny park - Lian Hua Shan, asi 45 minut od naseho bydliste - Portofino - Window of the World. Mozna si rikate, ze to neni moc blizko, ale verte mi. V Shenzhenu je to jako bys kamanem dohodil! :) Bylo prijemne se projit na cerstvem vzduchu, dat si ovoce u jezirka a na chvili zastavit cas. Cestou zpet jsme navic narazily na Industrialni muzeum, ktere jsem rychle proletly, jelikoz nestalo za to, venovat mu dele, jak pul hodinky, ale alespon jsme navstivily neco noveho. Den zavrsen vecerni debatu s hostmatkou, zda bych se o deti mohla starat i rano ve svem volnem case ---> Ano, mohla, ale chci vetsi plat, uz takhle pracuji vic, nez mam... ---> Nechces, tak jim konecne zacni venovat vic sveho casu. Deti jednou vyrostou a co Tobe zbude z tech vzpominek na jejich detstvi? Lak na nehty, nove boty, party s kamaradkou a upravene vlasy? ... 

Dobrou noc :*)

English: Just send me an email and will tell you everything :P

Za kulturou

Uteklo opet par dni a mne prijde, jak kdybych tu byla uz mesic! 

Na mem nahledu na tento jiny kraj sveta se zatim moc nemeni, haha, ale nejak si uz zvykam. To, ze se najednou ocitnu sama v byte s jednim ditetem a vubec netusim, kam se vsichni podeli me uz tez neprekvapuje, a to ze decka po sobe plivou a kousou se, uz povazuji za denni davku adrenalinu. Jen s tim rozdilem, ze to zacina byt adrenalin pro ne. Dny hodne segry skoncily, zacina tvrdy rezim! Tesim se na zmeny v jejich chovani. Uz temer na jednicku umi dekuji a prosim, haha.

Kdyz jsme u slovicka dekuji... Dekovala jsem predevcirem o sto sest kontrole v metru, kteri me nechali projit turniketem bez penez. Stala se mi totiz takova nemila situace. Metro tu funguje na bazi cipu. Mate cip s nabitym kreditem. Prilozite, turniket odebere kredit a pusti vas dovnitr. To same se deje, kdyz metro opoustite, jenze v tom byl ten hacek. Kredit cestou do metra jsem jeste mela , ale kdyz jsem chtela vylezt ven, uz me to nenechalo, chybelo mi 8 korun. Sla jsem tedy k okenku s kontrolou a povedela jim, co se stalo. S usmevem me poslali za pani, u ktere si mohu kredit dobit. Jenze to melo hacek cislo 2. nemela jsem u sebe ani halir, protoze penize zustaly i s kreditkou doma. Rukama nohama jsem jim vysvetlila, co se stalo a po delsi debate, kterou mezi sebou vedli kontrolori, me nechali projit. "谢谢" (dekuji), rekla jsem a se stestim jsem opustila prostory metra. 

K poslednim dnum se take vaze dosti kulturnich udalosti. Byla jsem na koncertu mistoho nastroje GUQIN - sedmi strunovy cinsky nastroj (http://en.m.wikipedia.org/wiki/Guqin), dale jsem navstivila kurz pripravy cinskeho caje (ze ktereho jsem bohuzel nic nemela, jelikoz se cely odehraval v cinstine a detem to neprislo zajimave, jen jejich mamce... ale jsem pozvana ve svem volnem case na prevypraveni primo do prodejny prednasejicich, tak podam blizsi info o kvalite az tam zajdu :)), a naposled jsem dnes rano navstivila kulturni program, ktery pojednaval o hrani na hudebni nastoje, jako o forme ulevy pro telo a dusi. 

Musim uznat, ze se nenudim! Navic nam dnes onemocnela mala ctyrleta Wendy, takze mam pravdepodobne pro zbytek tydne jasno. Budu varit cajicky a cist knizky. Ne, ze bych jich do ted cetla malo. Jen za dnesek jich 9 padlo ;D - samozrejme detskych obrazkovych pro deti, ale beztak to povazuji za vykon!

Ve ctvrtek se chystam na vyslap na horu, nedaleko naseho bydliste a to bude sranda, vam pak napisi. Pruvodce mi totiz dela Wendinin ucitel na brusle, ktery neumi ani slovo anglicky a ja zatim neumim ani slovo cinsky :D bude sranda!

Posilam pozdravy vsem, ktere jsem uz dlouho nevidela!*

English: Sorry guys, too tired!!! :D

:)

"Dobre ranko!" preji s usmevem na rtech devcatum v jejich pokojicku. Pomalu roztahuji zavesy, poustim jim pisnicku a davam jim prostor k probuzeni se. Uz uz to vypada, ze bude rano bez breku, ale mylim se, haha! Wendy popotahuje, chce mamku a je protivna. Jeste, ze uz jsem si zvykla. Prehlizim to a ptam se ji, co chce na sebe. Popotahovani propuka v plac. Rozhodla jsem se tedy vybrat obleceni dle meho vyberu. Cimz konci plac, protoze muj vyber pry nestoji za nic ;D mala tvrdohlava cacorka si vybira sama a hura! Den muze zacit ;) Rano uspesne za nami.

Uz cestou do skolky mam na sobe veci na behani a nemohu se dockat, az se probehnu. Mavam na rozloucenou a vybiham do neznama. Tedy temer do neznama. Tusim zhruba, kudy se kam dostanu, ale jista si tim nejsem. Trefa! Jsem zpet u skolky, takze uz jen k domu, obehnout vnitrni blok a finito. Vydech nadech, protahnout se jogou a sup domu, ucit se neco cinsky ;) zacatek dnesniho dne si nemohu vynachvalit. A kdyz uz hlady silham, dostavam vyborny obed primo pod nos. Co vic si prat. Odpoledne s kamaradkou na kafe a rychle zpet vyzvednout decka ze skolky. Jsem zvedava, jaka nalada bude panovat.

Prekvapive nalada je velmi dobra a jen zasnu, jak jde detem hodina brusleni! I obavany vecer se obchazi bez potizi a ja mohu s usmevem konstatovat, ze jsem si dnesni den uzila plnymi dousky! 

English: "Morning girls!" I said, when I was entering Mandy's and Wendy's room. I played them music, pulled the curtains away and gave them some time to wake up. I almost thought that it will be without crying today. I was wrong :D Well, I am already used to it, so I just went on picking the clothes for Wendy. That was the turning point... You better choose the clothes by yourself... Here we go, the little lady stopped crying and she strated to take care about what she is goona were today. Hooray! The morning can start. Whenever I droped the kids off in the kindergarden, I went running. It was nice 5k, I excercised joga right after and studied a little bit of Chinese. Got a tasty lunch, went for a coffer to the mall with my friend Carmen and it was about the time to pick kids up. 

I was wondering how the afternoon will go and I gotta say that I was suprised. Children were awesome! We enjoyed the evening with smiles on our faces. Let's every day be the same or better!

(Well, sorry for my English, but I am not sure if I can even see the letters. Soo tired)

Officially started

Musim se pochvalit, myslim, ze dnesnim dnem jsem se opet posunula o neco blize detem, ktere hlidam a "ucim" anglicky (alespon se jim tedy snazim predat to neco malo, co znam). 

Rano probehlo az na mensi odmlouvani bez problemu. Dokonce jsme se dostali do skolky nevsedne vcas a ja mela prostor jit se trochu projit po okoli. Dosla jsem az na zastavku metra WOW (Window of the World), ktera je nasemu bydleni nejblize (kolem 3km vzdalena) a vydala jsem se smrem na zastavku Jingtian, kde me dnes cekalo oficialni uvitani do programu a uvodni povidani o pravidlech a podminkach k jeho uspesnemu dokonceni.

Na skoleni se mnou byly jeste dve dalsi devcata, jedna o neco mladsi Spanelka Carmen, ktera bydli nedaleko ode me, a o neco starsi slecna z Peru. Obe moc mile a taktez na rocni program. Mam z toho radost, ze tuto podivuhodnou zemi neobjevuji sama :D celkem se shoduji nase nazory na Cinany, a jak mi dnes potvrdila jedna slovenka zijici v Shenzhenu uz tri roky:"Rada bych napsala, ze to bude lepsi, ale nebude, zvyknes si a bude Ti tu fajn :D!" Inu dobra, tesim se na to.

Vsechny informace me natolik vycerpaly, ze kdyz jsem na ceste do apartmanu zjistila, ze mam stale jeste asi hodinku volno, nez musim pro deti do skolky, dala jsem si Venti Green Tea Latte se sojovym mlekem ve Starbucksu a rozjimala. A jak si tak rozjimam, kouknu na oblohu a vidim jen tmu. Mraky vytvorili nepruhlednou vrstvu na obloze a ja tusila, co prijde. Cestou do skolky mi uz volala hostmamka, ze mame pockat u hlavniho vchodu, at nikam nechodime, ze nas vyzvedne, mela obavy, aby nas voda nesplachla. Nase tuseni se potvrdilo hned jak jsme zabouchli dvere od apartmanu. Takovy dest jsem nezazila! Vypadalo to jak kdyby nekdo vypustil jezero a to se zacalo vylevat z nebe na zem. Ne nadarmo nazyvaji duben a kveten obdobim destu, hihi. 

Mamka deti odesla kolem 6 na oslavu kamaradky a my s detmi a houskeeperkou osirely na zbytek vecera. Musim deti moc pochvalit, naproti jinym dnum byli skvele. Ano, rozbily hrnicek, vyspaly lego vsude po obyvaku, jednou se pokousaly, jednou se poplivaly, nekolikrat pohadaly, asi tak 5x brecely, ale reknu vam, tohle skore je uspech! V 21:45 lezim v posteli, decka v pelechu, ani jedno nebreci, nechaly si precist pohadku. Neodmlouvaly, pouzivaly slovicka prosim a dekuji a za to bych jim dnes chtela udelit slovni metal. Kdyz by to takhle slo dal, byla bych nadmiru spokojena :) jsem zvedava, co me ceka dal. Dobrou noc

English: The day started suprisingly very well. We left the appartment in time and I had finally some time to walk around. Whenever I got to the WOW subway station (Window of the World) I took the train to the Jingtian station, where I was supposed to spend the whole noon and half of the afternoon to get more information about the program. To hear all the tips, musts and prohibitions and to be officialy welcomed to the one year program together with two other ladies. So I did :) 

It was useful, but tiresome, so whenever I found out, that I still do have about an hour to pick up kids from school I bought Venti Green Tea Latte with soy milk in Sturbucks. I sat down for a little bit and was enjoying the freetime. I started to wonder why is it so dark, when it is just 4pm and I found out quickly by looking up to the sky! It was dark as hell and I could suspect what is coming. Hostmom did so and was calling to me afterwords to wait her in front of the Kindergarten. Once we closed the appartment's door, the heavy rain started to fall out from the sky as it would be a lake coming down to the earth. Glad to be under the roof!

I was really happy about today's kids behaviour and as soon as I got to the bed at 9:45pm, I could have told to myself:"Good job today, Bara!" 

Let's see what is coming next...

Thank you Mom! <3

Dobre ranko, rekla jsem si pote, co mi zazvonil budik. Vstavala jsem o neco drive nez jsem musela, ale chtela jsem se na ten den poradne pripravit. Dala jsem si studenou sprsku, protahla se, udelala si snidani a pomalu vyrazila na autobus. Nebyla jsem zcela presvedcena, ze stojim na zastavce spravnym smerem, ani o tom, kde vystoupit, ale nakonec jsem to zvladla. Trochu oklikou, ale jo! ;D Hura! Dojela jsem metrem na misto urceni. Pomalu se zacaly schazet ostatni au pairky a ja s hruzou poslouchala jejich zkusenosti. Reknu vam, slyset to pred odjezdem. Se strachem v ocich bych zahodila vstupni formular a letela daleko od Ciny... Ale co uz, jsem tu a verim, ze to nejak dam! 

Kdyz jsem se konecne vsechny nasly, dorazil i jeden z koordinatoru programu. Mluvi vyborne anglicky a neni chovanim typicky cinan. Sam kritizuje jejich chovani a pristup k zivotu. Jeden z mala dospelich tu vidi veci realne a vsima si veci kolem sebe. Skoda, ze takovych jsem tu zatim nepotkala vic :/. 

Nasedli jsme vsichni na autobus a vydali se na vychod Shenzhenu, kde mela zacit nase celodenni prochazka kolem plaze. Musim uznat, ze vylet se opravdu povedl. Ucily jsme se s devcaty za pochodu zakladni cinska slovicka, odreagovaly jsme se a krasne se prosly. Cestou zpet jsme vsichni zastavili na jedne z nejznamejsich Shenzhenskych plazi, kde jsme se okamzite staly atrakci pro mistni. Jejich schovavani fotoaparatu na mirenych na nas me vytocilo do te miry, ze jsem skoncila u toho, ze jsem za nimi chodila a zacala si je fotit. Nechapali, ale brzy toho nechali. Povazuji to za uspech a hodlam to praktikovat casto ;D ... Jeste jsme s jednou nemkou postavily maly hrad, dala jsem si kokosaka a pomerne nabita energii, prestoze fyzicky znavena, jsem dojela zpet do apartmanu. (Psala bych domu, ale jako doma se tu necitim, proto neutralni nazev - apartman. Urcite jej budu jeste chvili pouzivat...). Navecerela jsem se, a prestoze mam day off, rozhodla jsem se vzit maleho kluka  Kevina ven. Touzil jezdit na kole. Prekvapive byl poslusny a mohli jsme si vecerni prochazku a prolejzacky uzit. Zbytek vecer uz byl bohuzel horsi. Mama od deti me zacala ukolovat, a tak jsem ji musela vysvetlit, ze mam dnes volno, ze jdu brzy spat. Nebrala ohled a sla ke kadernici. Nechapu, jak nekdo muze byt tak nezodpovedny vuci vlastnim detem! Naprosty nezajem. Deti plakaly, chtely mamku a vypadaly vystresovane. Bylo mi jich lito, chvili jsme si povidaly, ale kdyz odbyla desata, nevydrzela jsem a vytocila jsem cislo jejich mamy. Oznamila mi, ze je to v poradku, at se jim za ni omluvim, ze je hned zpet - dorazila za 40 minut! Lhostejnost, nezodpovednost, nezajem, sobeckost! Ach jo, jdu se z toho vyspat :(

Na zaver bych jeste rada podekovala me mamince za peci a lasku, kterou nas jako deti oplivala a opliva dodnes! Dekuji :*

English: I would consider today's day as a neutral one. I went to a trip around one of the famoust beaches in Shenzhen. Walking around and getting to know some Chinees words was very helpful. I relaxed myself a little bit and I've got to know the other au pairs. Their experiences quite scared me, but I am hoping for best and that I can make it and figure out, how to live here for a while. 

Anyway, whenever we got back to the main beach. People started taking pictures of us. Pretending they do something else. So I went and started taking photos of them. You should have seen them! :D they stopped... 

After I got back home, I had dinner and I decided to take Kevin out (youngest one, 3 years old), because he really wanted to go cycling. It was suprisingly very good and I was happy about everything going so smooth. 

Unfortunately things got changed in the moment, when the Mom of the kids started telling me things to do. I told her, it is my day off and that I am going to bed early today. (The kids normaly go at 21:30 - so late!!!) Well, the Mom just went away in some moment and finally I found out, that she went to a hairdresser. It was 21:45, when the kids opened my room and were crying and wanted their Mom. I talked to them and I tried to explain, that Mommy is coming later. After her not coming for quite long, I called her, where she is, she told me.. and added to tell sorry to children, that she is back in 10 minutes. It took her 40 minutes! Irresponsible, impassive, selfish! Gotta go to sleep it off :/ 

At the end, I would like to say Thank you to my Mom for all the care and love she gave us when we were little and even for all love and care she stills gives us, even we are grown up already! Thank you Mom :*

WOW

Konecne pristavame! Let nebyl sice extra dlouhy, ale po 6 hodinach cekani na prestup v Kuala Lumpur jsem toho mela uz plne zuby. Rozhlizim se okenkem letadla a mrakodrap kam se podivam. Tak to jsem tedy zvedava, jak dlouho tohle dam ;D .. 

Prekvapilo by me, kdybych hladce opustila letiste. A tudiz, kdyz jsem byla vyzvana jako jedna jedina cestujici z letadla na ukazku k procleni, nezarazilo me to ani malinko. Vyndat vsechen obsah zavazadel me nicmene nastvalo... kor, kdyz jsem na ceste z letiste zjistila, ze mi nevratili telefon a ja pro nej pak musela metrem na otocku zajet. 

Horky zacatek pokracoval rychlym pracovnim nastupem. Pomalu jsem netusila, kde bydlim, a uz jsem odpoledne vyzvedavala deti ze skolky. Hostmamka musela jit pracovat a pracovala do 22:00. Umite si asi predstavit, co jsme z detmi prozivali. Neznali me a ja je mela myt, ukladat do postele. Bylo veselo, co vam budu povidat. Druhy den zacal vstavackou v 6. Pripravit deti do skolky... Nastesti dopoledne bylo volne a ja stihla cvicit jogu, to me potesilo a zklidnilo. Ale asi ne dostatecne, protoze po vyzvednuti deti ze skolky nasledovala jedna velka bitva. Rozmazlene, rvouci dve osubky, ktere chteji kazda neco jineho. Hlava mi praskala chaosem, ale nakonec jsme vse zvladli. Mamka deti mi vecer sdelila, ze byli opravdu ve spatne nalade, a ze si zvyknu, ze to obcas takhle bude ;D! Musim uznat, ze dnes byli celkem dobri :) nechali si vysvetlit veci a tolik se navzajem netriskali. Mozna i sekvence breku se zvedla z kazde pulhodiny na hodinu ;D zitra mam volno, tak naberu na prochazce s ostatnimi au pairkami tipy a energii a budu vas informovat o nadchazejicim tydnu.

Zpusob zivota, ktery jsem tu zatim videla, je zcela diametralne jiny, nez na co jsem zvykla. Nechci nicmene delat rychle zavery a proto pockam az na objektivni zhodnoceni za nejaky cas.

Co se mesta tyce. Shenzhen se mi zatim velice libi. Zijeme ve skvele casti mesta. Vse v okoli, bazen pred barakem. Vyhled z 18, patra naseho bytu. Zelene v okoli dost :) budu psat dale az zacnu trochu cestovat do okoli ;)

Celkove hodnoceni tedy zatim asi 50-50 :) 

Na konec jsem se rozhodla kazdy nasledujici prispevek hodnotit ve zkratce i anglicky, tak aby je ne cesky hivorici pratele mohli take rychle precist ;)

English: As the clostest metro station says, I would describe this place as WOW. It is way diffirent of what I am used to. The style of living, thinking, joking, eating. I have never seen anything like this in my life. It might be a little culture shock now, so I better write about China later, when I can make my own strong opinion about this place :) 

Just for now to let you know. The kids seem quite spoil to me. I hope I can work it out soon and teach them to better manners :) 

Tmr I am going for a walk to the beach - day off. I will be taking pictures so I can share with you :)