pondělí 20. července 2015

Letis s nami?

"Mam napad!" ctu na displeji telefonu behem poledne, kdyz jsme zrovna rybarili s malym klukem z druhe rodiny (Eli - 5 let). Jeho mamka nam vymyslela vylet. "Poletime na 3 dny do mesta Huangzhou, mam to tam rada a bude se Ti tam libit. Jen si rychle zarid volno, za dve hodiny musime byt na letisti. Jo a posli mi fotku pasu!" stalo v dalsi zprave. Inu, behem deseti minut jsem si s velkym stestim a usilim zaridila volno na 3 dny, zabalila si a vyrazili jsme na letiste.

A stalo to za to! Mamka z druhe rodiny je spravna zenska. Mluvi anglicky a je s ni zabava. Vyrazili jsme na cestu kolem jezera na kolech - "na kolech" (rezave, polorozpadajici se kramy ;D), navstivili jsme nejvetsi mokrin nachazejici se primo ve meste, jedli vyhlasene nudle a nejlepsi lobstry nalozene ve zlutem vine, svezli jsme se lodkou a vystridali dva hotely, protoze jsme si zapomneli vcas zabookovat dalsi noc :D Stihly jsme toho za 3 dny vic nez dost a urcite se do Huangzhou jeste nekdy vratime ;)

Jen nemejte iluze, ze to bylo nejake male mestecko ;D bylo to opet preplnene xx milionove mesto s bilym nebem, ale atmosfera v nem byla pozitivni, budovy nizke, a lide prijemni :)

Inu, ted jen prezit nadchazejici tyden - cely tyden budu dopoledne od 8-16 dochazet do druhe rodiny s 5ti letym Eliem (ktery v sobotu odjizdi na mesic na sever do rodneho mesta rodicu) a od 16:30-22:00 budu u svych tri deti :D sojte pri me vsichni svati, at se z toho nezblaznim!

Preji vsem krasny tyden



Tak takhle jste punč jeste nepili! ;D


















sobota 18. července 2015

China planet

Je tomu uz nejaky cas, co jsem se s vami nepodelila o zadne zazitky. Inu, nemam toho malo a unava me vzdy premuze.

Minuly tyden jsme s rodinou vyrazili na vylet do mesta Wuhan - metropole v provincii Hubei. A reknu vam, byl to jeden velky propadak! Melo se jednat o mesto s hlubokou historii, ale na misto toho jsme dorazili do xx milionoveho mesta s tak znecistenym ovzdusim, ze me oci palili jeste par dni po navratu do Shenzhenu. O nebi ani nemluve - bylo bilo! Doslova. A deti? Katastrofa! ;D chapu, ze je nebavi muzea a vystavy v jejich letech, jenze jejich mamce to nikdo nevysvetli, takze jsme cele ctyri dny stravili behanim po "pamatkach"... Tresnicka na dortu byla petihodinova cesta vlakem tam a zpet. Jestli ma kazdy vylet vypadat jako tento, tak me radsi nechte doma :D Ja chci nekam do hor, do prirody, k vode... Treba pristi mesic - mame opet nekam vyrazit, ale kam, to vi jen pani domaci, ktera hlavne, ze ma pekny make up, ucesane vlasy a boty na podpatku.

A co jinak? Deti jsou nastesti stale ve skolce az do konce mesice a doma budou pouze v srpnu. Dekuji za to! Hrajeme hry, chodime ven, obcas uz nevim, co dalsiho mam vymyslet a nejradeji bych je nechala v pokoji a zavrela dvere... 

Stale dochazim do jine rodiny ve svem volnem case. Ta je sice fajn, ale rekneme mi si narovinu - jsou to cinske rozmazlene deti. Jeste, ze ta rocni holcicka nemluvi, ta je ma nejoblibenejsich ze vsech deti ;D!

Par dnu zpatky jsem take oslavila narozeniny, kdyz pominu, ze ma hostrodina mi ani nepoprala, tak jsem si je neskutecne uzila vecernim karaoke a nacpanim si bricha vybornym dortem!

A co dal? Uvidime, uvidime ...