"Kdo stále chodí ve šlépějích někoho jiného, nezanechává žádné stopy." Reinhard K. Sprenger
pátek 16. srpna 2013
Den 51 - 52. - Vylet do Ubudu a Jury poprve v BIMC
Dalo se tusit, ze po predchozi noci nebude vstavani nic prijemneho. Za poslednich dnu bylo kocovinek uz dost, nicmene dnesek nebyl vyjimkou. Tudiz odjezd do Ubudu (mesto umeni a ryzovych policek) se pres spanek, baleni veci a obed posunul na 13:30 misto 9:00 :D :D Cesta byla celkem rychla a kolem 15 hodiny jsme se uz toulali po Ubudu a hledali pokojik na prespani. Nakonec jsme nasli moc sympaticky homestay primo v centru. Slo se do nej nesmirne uzkou a vlhkou ulickou, ale na jejim konci se rozprostrela oaza klidu.... Zadne prekvapeni tedy, ze jsme usli pri odpolednim odpocinku a v sedm veer se presunuli do nejblizsiho Warungu na vecu :D dorazili i nasi pratele, ktere jsme potkali na lodi. Posedeli dohromady zhruba do 22, vymenili zazitky, dali si navzajem tipy a odtapkali jsme do pelisku. Prohlidku Ubudu nechame na rano!! Prosim o poklonu, nebot v 6:3" opoustime homestay a vydavame se do Monkey Forestu vzdaleneho jen cca 20 min. Prelezame zavoru, mijime varovani o nevstupovani do 8 hodiny ranni (od 8 jsem mela jogu, tudiz to opravdu po osme neslo) a prochazime se po lese. Kolem nas vseude same opicky. Sundavame tedy radeji bryle z hlavy a se sklopenyma ocima obchazime cely forest behem necele pul hodinky. Vracime se do kopce (to vam panecku dali zabrat) na homestay a ja jdu cvicit jogu. Wow! Uzasny lektor a skvela hodina. Az jsem se poradne zapotila, protahla a stihla si namoct jiz namozene nohy z behani! Ale parada! Dostavame pak s Jurym nejlepsi palacinku ke snidani, kterou jsme tu kdy v Indonesii meli (tedy az po mnou delane palacinky ;D) a opoustime oazu klidu uz i se sbalenymi vecmi. Jedeme se kouknout na ryzova policka a pote uz rovnou zpet pres Donkin Donuts (na Cechacky mame dva nove hrnicky i s podsalky ;D) do Canggu-Riviera House ;) Vecer byl domluveny Skygarden a zranice, ale jelikoz to casove vse nejak nezapadalo a s Jurym jsme museli kvuli zanetu ucha do nemocnice, nakonec se papat neslo. Misto toho jsme stravili dve hodiny v nemocnici, pak se neskutecne prejedli v mistnim Warungu, rozloucili se s nekterymi z nasih pratel a ja si to unaena jak mala fenecka namirila primo do hajan. Jury ovsem musel zapit bolest a proto se teste na posledni post z cesty domu! :D :D bude opet kocovinka??
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)







Žádné komentáře:
Okomentovat