Me pocity jsou v jednom velkem kolotoci stridajic zaplavy radosti, nervozity a strachu. Strachu? Ptate se, jakeho strachu, vzdyt jede domu. No jo, jenze me take bude cekat za dva tydny navrat zpet do Ciny. Co kdyz se mi po dovolene nebude chtit, haha (tak zustanu doma! :D :D ...).
Puvodni plan byl prekvapit vsechny rodinne cleny a nikomu nic nerict, jen se objevit ve dverich. Jenze kupte si letenku, kdyz vam ukradli (jste ztratili) platebni kartu, nechte si vystavit v Cechach novou bez pomoci blizkych a v neposledni rade, neproreknete se po dobu dvou mesicu! Inu, nakonec mi v hlave vystal plan, jak prekvapit alespon mamku, tim bych rada vsem zainteresovanym, predevsim me drahe polovicce a me milovane tete, podekovala za naplanovani a pomoc vseho druhu s prekvapenim. Je 21.12.2015, ma mamka ma dnes narozeniny, Vanoce klepou na dvere, Novy rok nam pomalu konci, novy zacina a ja nemohu byt stastnejsi, ze tyto dny stravim spolecne s mymi nemilovanejsimi!
Mozna je take na case shrnout rok 2015, ktery byl velmi narocny, zvlastni, a behem ktereho jsem vymenila par dalsich mist na zemi. Zacala to Thajskem, pokracovalo Bali, a skoncilo to necekane Cinou. Rok 2015 mi hodne vzal a neskutecne dal. Stal me hodne nervu, ale take me obdaroval radosti a stestim. Ziskala jsem novou davku trpelivosti, zacala (prekvapive) opet studovat a rozhodla se v nasledujicim roce, dvou procestovat Asii. Presvedcila jsem se, ze vsude dobre, doma nejlip. (Proc tedy nezustanu v Cechach? :D Jeste nenastal ten spravny cas, jeste se musim hodne ucit a nemohu opustit Asii, aniz bych ji poradne procestovala, to da rozum, ze? Haha :D)
No a jak ze dopadlo to prekvapeni? ...
Žádné komentáře:
Okomentovat