Je zvlastni, jak nam zivot chysta prekvapeni kazdy den, hodinu, minutu... Opet jsem dlouho nepsala, premyslela jsem, co psat, aby to nebyl pouhy vycet dennich aktivit. Samozrejme se s vami podelim o zazitky z poslednich dnu, ale radeji bych se dnes zamerila na pocity, vnimani a lidske vztahy.
Kapitola Thajska je dnesnim dnem na nejakou dobu uzavrena. Byly to zajimave necele tri mesice. Potkali jsme s Matejem nespocet lidi, pratel. Dekuji kazdemu z nich, ze me obohatili o nazory, myslenky a zivotni smery. Zivot v Thajsku neni dle meho nazoru zcela jednoduchy. Kazdy den se clovek musi vyporadavat s nechapavosti obyvatel tohoto statu, at uz se bavim o bariere jazykove, ktera je zde vyrazna a nebo o vnimani situaci, ktere my evropane resime zcela jinak nez thajci.
Za dobu stravenou na Koh Samui byli dny nadherne, nezapomenutelne, ale take smutne a ubijejici. Mozna o tom nekdy jeste napisi zpetne, az si poradne srovnam myslenky v hlave. Nyni Thajsko hodnotim neutralne s nadechem horkosti - co je cilem byti na tehle zemi?? - penize, materialnost, chamtivost - ? ... to je to, co mi vadilo ze vseho nejvice, vyvolalo to ve mne smutek a spousty dalsich otazek.
Posledni 4 dny jsme stravili s Matejem v Bangkoku. BKK je nepochopitelne, dech berouci mesto. Dopravni kolaps kam se podivate, pocet lidi ve meste dosahuje 16 milionu a prelidneni je znacne. Pravidla tu na venek temer neexistuji, ale presto je jich tu spousta. Rada bych se sem za cas na skok opet podivala a jeste jednou se ujistila, ze me zrak neklamal... Chaos.
Inu, nastava dalsi kapitola nasich zivotu. Po delsich uvahach, diskuzich a spatne vydanych viz se me a Matejovi cesty rozdeluji. Ja vyuzivam pobytu v Asii a presouvam se na Bali, Matej jede svou vlastni osou, kam? Nechme se prekvapit.
Jsem zvedava, co dalsiho nam zivot prichysta. Jak rika muj dobry kamarad:"Strach je zabijak snu!" Vydejme se tedy za dobrodruzstvim!














Broučku, už jsem to jednou psala, ale netuším jestli ti to došlo nebo ne :D. Klasická Nikča :)), každopádně tak či onak, na tebe moc myslím. Trochu mě děsí, že se Vám takhle rozdělili cesty, ale věřím, že to zvládnete a hlavně na sebe dávej pozor. Přeji ti jen to nejlepší a moc na tebe myslím :*. Užívej :)
OdpovědětVymazat