Jak jsem jiz zminila v predeslem prispevku, dostala jsem se diky me kamaradce do rodiny zijici v Jakarte, ktere jsem neuveritelne vdecna za jejich peci a ochotu. Hadi a Robi (jmena paru) mi za dva dny prirostli k srdicku a staraji se o me jako o mladsi segru. Vyvaruji o sto set, neustale me zahrnuji novymi informacemi o Indonesii a ke vsemu jsou jeste neskutecne vtipni!
Dostala jsem vlastni pokojicek, rucnik a obdarovali me vsemi moznymi vzorky samponu a mydel, ktera ma Hadi z hotelu ze sluzebnich cest, juch, budu vonava! :D
A abych nepromrhala vsechny dny jen v baraku, vyrazila jsem hned po ranu s jednim cmoudem (kamaradem H+R paru) do Taman Mani Indonesia Indah, coz v prekladu znamena neco jako Nadherny Indonesky park miniatur. Najdete zde spostu muzeii, ukazek archutektury z ruznych koutu Indonesie a typicke slavnostni habity daneho prostredi. Po peti hodinach jsme byli nicmene znacne vycerpani a rozhodli se zbytek, co jsme nestihli odlozit na jindy :)
Odpoledne jsme se jeste projeli do centra, coz asi vypadalo takhle: 2,5 hodiny tam, 10 minut zarizovani, 2,5 hodiny zpet! Dojeli jsme ale rafinovane, zrovna ve chvili, kdy se podavala vecere. Jidlo bylo opet delikatni a sklenka cervenehi zakoncila vecer naprostou spokojenosti a teplem na srdicku.
Zitra pro viza...!
Žádné komentáře:
Okomentovat