Fiha! Je to narocne tady! :D dokopali jsme se rano a v 7 uz jsme cvicili pred barakem. Timto nas chci verejne pochvalit! Hihi :D pak hned snidane na pokoj a jelo se do skoly. Uz cesta prasna napovidala, ze nepujde o zadny luxus, a ze chudaci decka museji slapat x kilometru, aby se tam vubec dostaly. Prijeli jsme tam, ucitele nikde, rvouci deticky pobihaly vsude mozne a my bez jakychkoliv instrukci vlezli do jedne ze trid. Zacali jsme jednoduchou konverzaci typu:"What is your name? How old are you? Where are you from? What is your favorite colour, food?" .. Celkem nekteri byli schopni, pochvalili jsme je a pustili se do vyuky o Anglii. Skoncili jsme s udaji - hlavni mesto a kde Anglie lezi. Vice nedavaly pozor, jak nejsou zvykle na zadnou autoritu, disciplinu. Ukazali jsme jim tedy fotky nejake z Anglie, snazli se jich poptat, co vidi na obrazku a pote jsme se nechali ucit nazvy zvirat v Indonestine. S nevedomim, ze skola konci v 10 hodin, jsme to museli po 45 min. zabalit a jet domu se slibem zitrejsiho ranniho fotbalu! Je na co se tesit ;) ale popravde receno, kdyz jsme odjizdeli, mela jsem ocicka plna slz! Bylo mi hrozne lito, jak mistni dospeli kaslou na vzdelani techto malinkych cmoudiku! Je jim uplne jedno, ze umi jen neco malo a vubec jim nedavaji prostor vzdelavat se a byt tim lepsi a mit dvere do sveta... Vim, je to tu tak prispusobene, ale kdyz tyhle deti pak pres den chodi a prodavaji vam naramky se slovy:"Open your heart, open your wallet." Je neco spatne a na case s tim neco delat. Vzdyt zivot neni o penezich! :((
Kdyz jsem se vzpamatovala z prvniho soku, dali jsme si s Jurym ke svace friut (mistne psany Fruid) plate a sli si na chvili odpocinout. Pak obidek, pul hodinky spanek a jelo se na surf. Vlny nicmene na plazi, kam jsme dojeli nebyli. Nebo, byli jen malinkate, a ja splachla jeste ze vcera jsem nemela nejlepsi pocit nechavat s sebou placat o pisek, tak jsem sla radeji poradne plavat a na chvili jen padlovat, aby si rucky zvykly!! ;) Jury se nicmene zkusene vyblbl i na techto vlnach a mohli jsme jet spokojene domu! Potkali jsme cestou zase nejake lidi, jak je tu zvykem, trochu poklabosili, ja se malem vysekala na motorce, kdyz se vetrik trochu oprel do prkna a ja nejak zapomnela zatacet... Katastrofa vsak zazehnana a unaveni po dlouhem dni jsme si zasli na vybornou veceri (klasika zdejsi indoneska :D) do Warungu Nana's. Dobrota! Zeleninka s Tofu a vajickem. Preslazene mezigalakticky presalkovane Lombok coffee a ginger tea nas poslali zpet na baracek s rozhodnutim se vynechat dnesni beach party a radeji nacerpat opet energii na zitrejsi ranni fotbalovy match!! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat